Bezpečný internet pro seniory
Před zadáním karty stačí krátce ověřit, kdo obchod provozuje, co o něm píší zákazníci mimo jeho vlastní web a jestli adresa i způsob platby dávají smysl.
Jako prodávající máte peníze dostat, ne něco platit kupujícímu nebo se přihlašovat do banky přes cizí odkaz. Údaje z karty patří jen do ověřené platební brány.
Když některý bod nesedí, nákup přerušte a ověřujte podrobněji.
V ARESu lze podle IČO nebo názvu ověřit, zda uvedený podnikatel existuje a zda údaje odpovídají. Samotný zápis ale nestačí: podvodník může opsat nebo zneužít údaje cizí firmy. Porovnejte proto také doménu, kontakty, historii obchodu a nezávislé zkušenosti zákazníků.
Do vyhledávače napište název obchodu spolu se slovy recenze, zkušenosti nebo podvod. Zpozorněte, když obchod vznikl nedávno, nemá dohledatelnou historii, používá nesouvisející doménu nebo se objevují opakované stížnosti na nedodání zboží. Ani absence stížností sama bezpečnost nezaručuje.
Otevřete státní registr vlastní cestou a vyhledejte IČO nebo název provozovatele uvedený v obchodních podmínkách.
Seznam ČOI je užitečný varovný zdroj. Když v něm obchod není, neznamená to automaticky, že je bezpečný.
Zapněte upozornění na platby a nastavte rozumný limit pro internetové nákupy. Pokud banka nabízí virtuální nebo jednorázovou kartu, může omezit dobu platnosti údajů nebo částku, kterou lze použít. Vždy ale zkontrolujte konkrétní podmínky své banky; virtuální karta sama z podezřelého e-shopu bezpečný obchod neudělá.
Reklama vede na profesionálně vypadající obchod. V patičce chybí provozovatel, recenze jsou jen na stránce, doména vznikla nedávno a platit lze pouze kartou předem. Kombinace signálů je důvod nákup ukončit, ne zkoušet štěstí menší částkou.
Rozhodněte, které ověření má skutečnou hodnotu.